Stíhací letoun Jak-3 byl oproti svému předchůdci Jak-1 důkladně odlehčen, dostal menší křídlo s menším rozpětím i nosnou plochou, poháněla jej výkonnější verze motoru Klimov M-105 (VK-105PF-2 s vyššími výkony v letových hladinách do 2000 metrů) a silnější výzbroj. Řada drobných změn zlepšila aerodynamiku draku letounu. Výsledkem změn byly vyšší výkony (jak rychlost v horizontu, tak i stoupavost), zlepšily se manévrovací schopnosti i letové vlastnosti. První prototypy byly zkoušeny v dubnu 1943. Stroj byl postupně dále modernizován, posléze dostal silnější motor i silnější výzbroj. Na sklonku druhé světové války vznikla jeho nejvýkonnější verze Jak-3U (Jak-3 VK-107A), poháněná novým, výkonnějším motorem Klimov VK-107, která dosáhla maximální rychlosti 720 km/h ve výšce 5750 m. Jak-3 byl jedním z posledních stíhacích letadel s pístovým motorem. (zdroj Wikipedia)